Neboli ztráta sluchu způsobena hlukem, nejčastější a nejzávažnější druh příčiny ztráty sluchu. V ohrožení může být každý člověk, kvůli modernímu způsobu života. Naši předci prakticky nebyli touto příčinou zasaženy vůbec, protože žili v prostředí, kde hluk nebyl a když už byl tak zdaleka nebyl tak hlasitý nebo dlouhodobý jako v moderním životě. Dělí se na 2 druhy:
Ztráta sluchu je zapříčiněna dlouhodobým hlukem s nižší intenzitou a sluch se postupem času (roků) zhoršuje. (wikiscripta, 2025)
Ztráta sluchu je zapříčiněna krátkodobém vystavení hluku, za to však má hluk mnohem vyšší intenzitu. Kvůli tomuto druhu se může vyskytnout okamžitá hluchota při dostatečné intenzitě. (wikiscripta, 2025)
Geneticky daná ztráta sluchu (dědičná porucha sluchu) je zhoršení nebo úplná ztráta sluchu způsobená mutací v genech. Může se projevit hned po narození, v dětství nebo až v dospělosti. Tvoří 50–60 % všech vrozených. (wikiscripta, 2025)
Patří mezi ně záněty ucha, nádory, autoimunitní záněty. Poškozují přímo strukturu nebo sluchové buňky ve vnitřním uchu. Tyto nemoci se však dají vyléčit při včasném léčení. (wikiscripta, 2025)
Tento druh přímo zasahuje do struktury ucha nebo zasahuje do oblasti mozku zodpovědné za zpracování sluchu. Tato příčina často vyústí v trvalou ztrátu sluchu nebo i hluchotu. (wikiscripta, 2025)
Postihne každého člověka a není na ní žádný lék. Je možné ho ale oddálit například správnou životosprávou, staráním se a čištění zvukovodu správnými metodami a také sluchovým tréninkem. Sluchový trénink má sice minimální vliv na strukturu ucha nebo sluchové buňky ale ovlivňuje přímo oblast v mozkové kůře zodpovědná za zpracování zvuků, nazývá se sluchová kůra. Trénink posiluje neurální dráhy a zaplňuje kognitivní rezervu která kompenzuje fyzickou ztrátu sluchu. (wikiscripta, 2025)