Začátky české kinematografie sahají do konce devatenáctého století, Čechy se staly šestou zemí na světě, která začala s filmováním. Zásluhu na tom má Jan Křiženecký a Josef Pokorný.
Jan Křiženecký a Josef Pokorný sledovali v Sasku představení filmů bratrů Lumierů, představení se Janovi tak líbilo, že si půjčil peníze od Josefova otce a kinematograf zakoupil. Vytvořil si své malé studio na výstavišti. Josef Pokorný se považuje za prvního producenta, jelikož Janovi pomáhal s fungováním a propagováním jeho filmů. Jejich první filmy nebyly delší než minutu, jmenovaly se Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátu, případně Smích a pláč. Byly to krátké skeče a žertovní filmy.
První kino bylo založeno Viktorem Ponrepem v roce 1907 v hostinci U koruny, další například kavárna Louvre, ve které se promítaly filmy Jana Křiženeckého. To funguje dodnes, ale pouze jako Jazz klub. V roce 1918 bylo založeno bio Světozor, to také funguje dodnes, ale s jistými změnami.