Jmenuji se Martin Jan Paseka a narodil jsem se v Ostrově. Moje mamka se jmenuje Lenka a můj taťka Radek. Když jsem se narodil, tak moji rodiče bydleli v bytě na Čerťáku s mým bratrem Radkem, kterému bylo teprve 5 let. V mých 4 letech jsme se přestěhovali do bytu ve Staré Roli a tam jsem také začal chodit do mateřské školy. Do školky Fibichova jsem chodil do svých 6 let a zde jsem měl svého nejlepšího kamaráda. Jmenoval se Martin Studený, ale v jeho 5 letech přestal chodit do školky a začal chodit do takové té jakoby školy, kde ho připravovali na 1. třídy.
Můj nástup do první třídy byl velice zajímavý, protože asi týden před prvním dnem školy jsme si hráli s mým bratrem doma a on po mně hodil reflexní pásku na ruku. Tou mi rozsekl čelo a udělal mi celkem velkou jizvu. První týden školy jsem chtěl domů a nějaký den jsem se ve škole rozbrečel. Pamatuju si, že za mnou přišla jedna holka ze třídy a podala mi kapesník. Kéž by se to stalo i dnes. 😊
Následující 2 roky po sobě jsem do školy v září vždy nastupoval s nějakým zraněním. Ve druhé třídě jsem si rozbil bradu a málem mi ji museli zašít a o prázdninách před třetí třídou jsem si na koloběžce v Chorvatsku kompletně sedřel nohu, takže se mi zbytek dovolené špatně chodilo.
Ve škole jsem si našel spoustu kamarádů, ale asi mým nejlepším se stal Martin Tvrdek. Naše oblíbená aktivita během přestávek, nebo ve školní družině byla si hrát s legem. O přestávkách jsme dělali derby s auty a ve družině jsme si hráli na jednom kmenu na školní zahradě. V páté třídě jsem si mohl vybrat, jestli půjdu na gymnázium nebo ne. Rozhodl jsem se, že zůstanu se svojí třídou a půjdu s ní na druhý stupeň.
Na druhém stupni jsem si asi nejvíce užil lyžařský kurz, kde jsem se zaprvé naučil nějak jezdit na lyžích a hlavně jsme se víc seznámili s lidmi, co k nám přistoupili v 6. třídě. S nimi jsme se docela dobře spřátelili. Bohužel náš fyzický kontakt naší třídy se přerušil, když nastoupil covid. Byla to středa a já byl doma, protože se mi nechtělo jít do Divadla. Ten den jsem se koukal na zprávy a viděl, že další den se zavírají všechny školy a já tomu nevěřil. Bohužel se to ovšem stalo skutečností. Přes karanténu jsem se celkem hodně skrz hry naučil mluvit s lidmi a vypořádávat se se složitějšími situacemi.
Poslední rok na druhém stupni jsem si užil dostatečně. Se třídou jsme na konci pololetí vyrazili na vodu a pak jsme další den jeli na kolech do Lokte a zpět. Naše závěrečné vysvědčení probíhalo 30.6.2021. Vysvědčení nám bylo předáváno ve školní aule. Na začátku sbor zpíval Imagine od Johna Lennona a Skyfall. Poté jsme měli video s našimi fotkami a předávání vysvědčení. Tento den jsme zakončili večeří v Ambasadoru.
Můj první den na střední škole byl zajímavý. Sedl jsem si vedle Olivera Skřičky a všiml si pár známých tváří. Byli tam kluci z volejbalu. Další den se mi bohužel s dvouma klukama stal takovej menší fuck up, protože jsme přišli na třídnickou hodinu a několik minut později. Aspoň jsem zjistil, že klučina, který vypadal jako že má 3 děti a je dvakrát rozvedený je hrozně v pohodě člověk.
První pololetí jsem se zapsal celkem dobře a podařilo se mi mít v pololetí nejlepší vysvědčení ve třídě. Oblíbil jsem si několik učitelů a začaly mě bavit určité předměty. Další pololetí jsem měl celkem problém s matikou, jelikož jsem se na to vykašlal, ale začal jsem se hodně učit a málem jsem ze skoro 4 měl 1 na vysvědčení.
O prázdninách jsem začal chodit na brigádu, ale až v srpnu, jelikož jsem nikde nemohl žádnou brigádu sehnat. Nakonec jsem ale přes kamaráda Vaška práci sehnal a chodím tam i dodnes o víkendech.
Nyní mi je 17 let, bydlím ve Staré Roli a chodím do školy Střední průmyslová škola Ostrov.