Umělá inteligence

Umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou systémů řešících komplexní úlohy jako je rozpoznávání či klasifikace, např. v oblastech zpracování obrazu (ve formě pixelů) či zpracování psaného textu či mluveného jazyka (ve formě počítačového kódu), nebo plánování či řízení na základě zpracování velkých objemů dat.

Úzká umělá inteligence (Narrow Artificial Intelligence (NAI)) či „slabá AI“ odkazuje na systémy zaměřené na řešení jediné úzce vymezené úlohy. Mezi příklady NAI patří internetoví boti nebo virtuální asistent Apple nazvaný Siri.

Obecná umělá inteligence (Artificial General Intelligence (AGI)) či „silná AI“ odkazuje na systémy řešící úlohy stejně dobře nebo dokonce lépe než člověk a řeší je bez nutnosti předchozího učení jednotlivých úzce vymezených úloh. AGI spojující „lidské“ flexibilní myšlení a uvažování se super rychlým zpracováním dat by se mohla stát realitou podmíněnou úspěšným vývojem kvantových počítačů.

Mohou stroje myslet?

V první polovině 20. století sci-fi seznámila svět s konceptem uměle inteligentních robotů. Začalo to „bezcitným“ Plechovým mužem z Čaroděje ze země Oz a pokračovalo humanoidním robotem, který se vydával za Marii v Metropolis. V padesátých letech jsme měli generaci vědců, matematiků a filozofů s konceptem umělé inteligence (neboli AI) kulturně asimilovaným v jejich myslích. Jedním z nich byl Alan Turing, mladý britský polyhistor, který zkoumal matematické možnosti umělé inteligence. Turing navrhl, aby lidé používali dostupné informace a také rozum k řešení problémů a rozhodování, tak proč by stroje nemohly dělat totéž? To byl logický rámec jeho práce z roku 1950, Computing Machinery and Intelligence, ve které pojednával o tom, jak sestrojit inteligentní stroje a jak testovat jejich inteligenci.

Zdroje: Wikipedie