Jak hvězdy umrají

Osud hvězdy po hlavní sekvenci, kdy vyhoří vodík v jádře, závisí především na její hmotnosti. Když červený trpaslík vyhoří vodík, zbyde jádro hvězdy, které se stane bílým trpaslíkem. Bílý trpaslík je velmi hustý objekt, který nehoří žádným jaderným palivem a postupně se ochlazuje, stává se černým trpaslíkem. Jeho konečný osud závisí na interakci s okolní hmotou nebo na přijímání hmoty z blízké hvězdy (akreční proces). Pro větší hvězdy je možný spektakulární konec v podobě supernovy.Během tohoto jevu dojde k explozi, při které je uvolněna obrovská energie a vytvoří se jasná, krátkodobá záře na obloze. Supernova může do vesmíru vyvrhnout obrovské množství hmoty a nově vytvořených prvků. Pokud je jádro hvězdy dostatečně hmotné, může zkolabovat pod vlastní gravitací po supernově. Výsledkem může být vytvoření neutronové hvězdy, což je extrémně hustý objekt složený převážně z neutronů. Pokud je hmotnost ještě větší, může vzniknout černý díra, oblast s extrémně silným gravitačním polem, ze kterého nemůže uniknout ani světlo.Takže osud hvězdy po skončení hlavní sekvence závisí na její hmotnosti a dalších specifických podmínkách. Každý z těchto scénářů představuje zajímavý astronomický jev, který přispívá k bohatství a různorodosti kosmických událostí ve vesmíru.

Hmotnost hraje klíčovou roli v celém procesu. Menší protostelární objekty, nazývané červení trpaslíci, mohou hořet velmi dlouhou dobu, zatímco obří hvězdy s větší hmotností mají krátký, ale mnohem dramatickější životní cyklus. V některých případech mohou obří hvězdy skončit jako supernovy, uvolňujíc obrovské množství energie a vyvrhujíc do okolí nově vytvořené prvky.Další fáze v životním cyklu hvězdy závisí na její hmotnosti. Podívejme se na dvě hlavní cesty: jednu pro menší hvězdy, jako jsou červení trpaslíci, a druhou pro větší hvězdy, jako jsou obři a superobři.