2. Počátek vývoje

Šest let po začátku vývoje proprietárního systému Unix začaly vznikat projekty, které se přikláněly k otevřenějšímu způsobu fungování a chtěly poskytnout svým uživatelům větší kontrolu a přehled o kódu jejich operačního systému. Jeden z těchto projektů byl "GNU Project", který následně s jeho GPL licencí otevřel cestu pro Linux, ale také pro další open-source projekty.

2.1 GNU projekt

„GNU Project“ je projekt, jehož hlavním cílem je vytvořit kolekci open-source softwaru, který by umožňoval svým uživatelům volné modifikování, vylepšování a redistribuci. Oznámen byl v roce 1983 Richardem Stallmanem na Usenetu. Jako základ byla vybrána struktura a filozofie Unixu. Zpočátku projekt obsahoval pouze textový editor GNU Emacs a linker. Rychle se však rozrostl a získával na popularitě. K roku 1987 již navíc obsahoval svůj vlastní compiler, řadu systémových funkcí jako „ls, make, awk“ a vlastní kernel zvaný „Hurd“. Čím dál více lidí začalo do projektu přispívat jak finančně, tak i vlastním kódem a aplikacemi díky GPL licenci. Kvůli komplexitě a časové náročnosti nebyl „Hurd“ příliš stabilní a později byl nahrazen Linux kernelem, jeho vývoj však pokračuje dodnes.

Tento projekt rovněž inicioval hnutí pro větší otevřenost softwaru, což je skvěle vystiženo citátem Richarda Stallmana:

“Free software” means software that respects users' freedom and community. Roughly, it means that the users have the freedom to run, copy, distribute, study, change and improve the software. Thus, “free software” is a matter of liberty, not price. To understand the concept, you should think of “free” as in “free speech,” not as in “free beer.” We sometimes call it “libre software,” borrowing the French or Spanish word for “free” as in freedom, to show we do not mean the software is gratis.

2.2 GPL licence (GNU General Public License)

Díky rostoucí popularitě GNU projektu a jeho softwaru vydal Richard Stallman v roce 1989 licenci nazvanou GPL (General Public License). Tato licence umožňuje volné redistribuování, modifikování a využívání kódu, který je pod ní licencován. Její první verze vznikla spojením několika podobných licencí, které byly v té době používány pro projekty GNU, jako jsou “GNU Emacs” nebo “GNU C Compiler”. Druhá verze licence byla vydána v roce 1991 kvůli obavám o zneužívání některých nekompletních částí první verze. Patnáct let poté, v roce 2007, byla vydána třetí verze, ještě specifičtěji upřesňující podmínky pro její aplikování a opravující některé nedostatky. Tato verze je využívána dodnes.

2.3 První veřejná verze Linuxu

V roce 1991 začal na univerzitě v Helsinkách Linus Torvalds svůj soukromý projekt pod názvem "Freax". Tento kód byl napsán specificky pro jeho počítač využívající procesor 80386 a nezávisel na operačním systému kvůli využívání specifických funkcí tohoto procesoru, které operační systémy zatím nepodporovaly. Linus se později rozhodl, že svůj program rozšíří do podoby kompletního jádra operačního systému. Systém měl strukturu podobnou Unixu, avšak s mnoha úpravami podobnými MINIXu. Pro urychlení vývoje nahrál svůj kód na FTP server univerzity, kde jeden z administrátorů přejmenoval projekt na „Linux“. Linus se nakonec rozhodl název ponechat. Po několika měsících vývoje byla první verze hotova a Linus zveřejnil příspěvek na fóru „comp.os.minix“, kde představil svůj výtvor.

Zde je krátká ukázka:

Hello everybody out there using minix – I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready. I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file- system (due to practical reasons) among other things).