Hevea Brasiliensis
Hevea brasiliensis je strom, který roste převážně v tropických oblastech. Ve velkém množství se pěstuje zejména v Thajsku, Indonésii, Vietnamu, Malajsii, Indii a dalších státech jihovýchodní Asie. Přestože se dnes většina světové produkce přírodního kaučuku soustředí právě do Asie, původním domovem tohoto stromu je povodí řeky Amazonky v Brazílii. Ve volné přírodě může dorůstat výšky až 30 metrů.
Přestože byl strom Evropanům znám již od dob Kryštofa Kolumba, systematické pěstování kaučukovníků a průmyslové získávání latexu se začalo rozvíjet až v průběhu 19. století. Předtím využívali latex především původní obyvatelé Jižní Ameriky, kteří z něj vyráběli například pružné míče nebo voděodolné předměty. Později se přírodní guma začala používat mimo jiné také k mazání stop po grafitových tužkách, od čehož vznikl anglický název „rubber“.
Samotný strom produkuje latex, který proudí soustavou specializovaných kanálků nazývaných mléčnice. Tyto kanálky se nacházejí v kůře před lýkem (floémem) a probíhají po kmeni ve spirálovitém směru. Latex slouží rostlině jako přirozená obranná látka. Po poranění vytéká na povrch, kde postupně tuhne a uzavírá vzniklou ránu. Tím pomáhá chránit strom před infekcemi způsobenými mikroorganismy a zároveň odrazuje některé býložravce.
Získávání latexu, označované jako odkapávání nebo tapping, se provádí pomocí speciálního nože. Pracovník opatrně nařízne kůru stromu tak, aby nepoškodil hlubší vrstvy kmene. Řez bývá veden šikmo nebo spirálovitě, což umožňuje vytékajícímu latexu stékat po malém kovovém žlábku do sběrné nádoby. Latex se zachycuje do kbelíků nebo misek upevněných ke kmeni a po určité době je sesbírán k dalšímu zpracování. Správně provedené odkapávání umožňuje získávat latex po mnoho let, aniž by byl strom výrazně poškozen.
Jak již bylo řečeno, Hevea brasiliensis může ve volné přírodě vyrůst až do výšky 30 metrů. Na plantážích však bývá nižší, obvykle dosahuje výšky 10 až 15 metrů, což usnadňuje údržbu a sběr latexu. Kmen je poměrně rovný a pokrytý světle hnědou až šedohnědou hladkou kůrou. Koruna stromu se nachází převážně v horní části kmene. Na plantážích bývají spodní větve často odstraněny, aby byl zajištěn lepší přístup ke kůře během odkapávání.
Listy kaučukovníku jsou trojčetné, což znamená, že jeden list je složen ze tří samostatných lístků vyrůstajících z jednoho řapíku. Jednotlivé lístky mají oválný až eliptický tvar, hladký okraj a výrazně zašpičatělý konec. Jejich povrch je hladký a lesklý, přičemž zbarvení se pohybuje od světle po tmavě zelenou. Mladé listy mohou mít načervenalé nebo bronzové zbarvení.
Podmínky růstu
Kaučukovník vyžaduje stabilní tropické podnebí. Nejlépe prospívá při průměrných teplotách mezi 24 až 28 °C. Dlouhodobé poklesy teplot pod 20 °C mohou zpomalit růst a snížit produkci latexu. Důležitá je také vysoká vzdušná vlhkost a dostatek srážek. Optimální roční úhrn srážek se pohybuje přibližně mezi 1 800 až 3 000 mm, přičemž srážky by měly být rovnoměrně rozloženy během celého roku.
Z hlediska půdy preferuje Hevea brasiliensis hluboké, dobře propustné a živinami bohaté půdy. Nejlépe roste v hlinitých nebo hlinitopísčitých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Nevhodné jsou těžké jílovité půdy, ve kterých se dlouhodobě zadržuje voda. Přemokření totiž může způsobovat poškození kořenového systému a vznik houbových chorob.
Optimální hodnota pH půdy se pohybuje mezi 4,5 a 6,5, tedy v mírně kyselém prostředí. Strom potřebuje dostatek živin, zejména dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku. Na plantážích se proto pravidelně používají organická i minerální hnojiva. Většina komerčních plantáží se nachází v nadmořských výškách do 600 metrů nad mořem, kde panují vhodné klimatické podmínky.
Choroby a škůdci
Pěstování kaučukovníků může být komplikováno řadou chorob a škůdců. Mezi nejzávažnější patří jihoamerická spála listů způsobená houbou Microcyclus ulei, která výrazně omezuje pěstování kaučukovníků v jejich původní oblasti výskytu. Dalším problémem mohou být různé druhy hnilob kořenů, skvrnitosti listů nebo napadení hmyzem. Moderní plantáže proto využívají odolnější vyšlechtěné odrůdy a pravidelně sledují zdravotní stav stromů, aby byly ztráty na produkci latexu co nejmenší.
(Fotka kaučukovníků na plantáži)
