Latex
Bílá míza tekoucí z mléčnic vybraných rostlin. Plní obrannou schopnost rostliny. (Hevea Brasiliensis, Taraxacum spp., Papaver spp.,...)
Latex - popis a historie.
Latexová guma, získaná z vybraných rostlin, je přírodní surovina, která zaujímá významné místo v historii i průmyslu. Její první zdokumentované setkání s Evropany je spojováno s výpravami Kryštof Kolumbus kolem roku 1493. Během pobytu na ostrově Haiti pozoroval domorodé obyvatele při hře s pružnými míči vyrobenými z exsudátů stromu označovaného jako „cauuchu“, tedy „plakající strom“. Tento neobvyklý materiál vzbudil zájem díky své pružnosti a schopnosti vracet se po deformaci do původního tvaru.
Latex je bílá až nažloutlá kapalina připomínající vzhledem i hustotou řidší mléko. Jedná se o složitou směs vody, organických látek, bílkovin, pryskyřic a drobných částic kaučuku. V rostlinách plní ochrannou funkci, protože po poškození pletiv vytéká na povrch a pomáhá zacelit vzniklé rány. Zároveň může odrazovat některé živočichy a hmyz, kteří by rostlinu mohli poškozovat.
Přestože si mnoho lidí spojuje latex pouze s jedním druhem stromu, ve skutečnosti jej produkuje velké množství rostlin. Mezi významné zdroje patří druhy z čeledi morušovníkovitých (Moraceae), například Castilla elastica nebo Ficus elastica. Tyto rostliny poskytují různé druhy přírodních gum, které se v minulosti využívaly v různých částech světa. Schopnost vytvářet latex se však vyskytuje i u dalších rostlinných čeledí, což dokládá, že jde o rozšířený biologický mechanismus.
Z chemického hlediska je základem přírodní gumy především polymer nazývaný polyisopren. Právě jeho struktura je zodpovědná za charakteristickou pružnost a elasticitu materiálu. Díky této vlastnosti se přírodní guma dokáže natahovat, stlačovat a následně se vracet do původního tvaru bez výrazného poškození. Tyto mechanické vlastnosti byly po staletí využívány různými kulturami ještě dlouho před rozvojem moderního průmyslu.
Přírodní guma se vyznačuje také dobrými izolačními vlastnostmi, odolností vůči opotřebení a schopností tlumit vibrace. Na druhou stranu je citlivá na působení vysokých teplot, slunečního záření a některých chemických látek, což může vést k jejímu postupnému stárnutí. Přesto si dodnes zachovává významné postavení mezi přírodními materiály a v mnoha oblastech nachází uplatnění díky kombinaci pružnosti, pevnosti a obnovitelného původu.